Spojenectví Královské
Od Bílých hor na severu až po jižní hvozdy se táhne střežená hranice Spojenectví, kde stateční obyvatelé odolávají dlouhá léta útokům Hordy. Narozdíl od území Hordy, je tato země menší, ale také úrodnější. Kdysi dávno žil celý svět v harmonii. Jednotlivé národy měly své obchodní trasy a těšili se vzájemné spolupráci. Proto i historicky jsou země barbarů, hobitů a písečných lidí přilehlé k této říši, neboť nikdo si nedokázal ani ve snu představit, co bude následovat. Za ta léta ale každý z národů našel svůj způsob, jak přežít a jak svoje území hájit. Je však pravdou, že přilehlé země Spojenectví jsou spíše neutrální. Je pokaždé otázkou času, než intriky a výhodné pakty ze strany Hordy, donutí barbary a písečný lid pozvednout zbraň.
Území Spojenectví se skládá z dvou hlavních království, Caltern a Signir.
V Calternu žijí trpaslíci, jejich hlavním městem je Tarvadul. Mají úzkou spolupráci s lidmi, jenž žijí pod Bílými horami ve městě Ilmeros a v přilehlých državách lidské koruny. Nepřímým spojencem jsou i hobiti žijící v Milmirienu a jeho okolí, jenž se snaží žít po svém. Do armády se připojují jen tehdy, pokud je jejich vlastní říše v ohrožení.
Signir je země elfů, dryád, entů a všech ostatních bytostí lesa. Jedná se o dvě velká území, Hvězdný hvozd a Tichý háj. Pak pohraniční zdi uzavírající severní území Hordy a jejich okolní střežené stezky. Nemají krále, ale radu starších. Úkolem Signiru je bránit pohraničí před výpady a varovat Caltern v případě blížících se vojsk, na které by sami nestačili.
Horda Vypovězených
Území Hordy, jemuž se říká říše Uldur, je podstatně větší, za to ale daleko více nehostinné. Skály Temnoty, mrtvé území Galmathuru nebo Trolí blata jen těžko nabízí nějakou možnost k přežití. Stejně tak v Temném lese přežije jen ten nejsilnější, a území orků a skřetů tvoří z velké části kamenitá a neúrodná půda. Je téměř nemožné zde něco vypěstovat a těšit se dobré sklizni. Je to i jeden z hlavních důvodů, proč stále orkové a skřeti věří slibům země mrtvých a jejich vůdcům, kteří je čas od času vedou do bitvy za vidinou jídla a surovin. Nekromanti pak po cestě oživují mrtvé a sbírají dávno zapomenuté relikvie, které nikomu jinému nepřinesou užitek, ba zlý osud nebo i smrt.
Pohasínající světlo uprostřed tmy představuje Dávná pýcha, opevněné město lidí, které má ale dost práce s tím, aby přežilo. Je to jeden z důvodů proč už několikrát málem došlo k vyhynutí místních obyvatel na hladomor, a pro vojska Ulduru toto město nepředstavuje téměř žádnou hrozbu. Těžké časy trvající věčnost poznamenalo i mysl obyvatel, nejsou tak vstřícní a přátelští jako lidé Calternu, stále však věří v porážku Ulduru a občasný příchod severních království v nich vzbouzí naději. Toto opevněné město dříve sloužilo jako strážní hláska před nemrtvými a v časech bojů slouží jako útočiště severních armád.
Ve větších bitvách bojuje Uldur po boku s barbary a Valdunem, písečnými lidmi obývajícími Kvílející poušť. Stovky let nedávali o své existenci vědět. Avšak nedostatek Meheriditu, vzácného kovu, kterým pohání svoje stroje, je donutil připojit se na stranu Ulduru ve válce. Neboť okolí trosek Galmathuru, hlavním zřídlem zla a sídlem nemrtvých, je totiž plné nalezišť tohoto kovu.