Příběh

krvavky mapa

 

Gaun´al´kortha, svět tisíce bran

Přichází bohové, Irawel, Gruuk i Olak. V záblesku světla a za zvuku hromu se objevují jeden po druhém v kruhovém sále, odkud vedou brány do všech světů. Vidí Tarmala, který je do této sféry povolal, jak stojí s rukama za zády a hledí do prázdna. Když přijdou dostatečně blízko, Tarmal praví:

„Vítejte, bratři a sestro, čekám tu na Vás.“

Gruuk na nic nečeká a ihned spustí:

„Tarmale, jestli je to zase jeden z tvých hloupých vtípečků, tak s tím okamžitě přestaň! Myslíš že jsme naivní? Proč nás svoláváš zde, místo toho abychom se setkali u Stolce?“

Tarmal se otočí na Gruuka s nevěřícným a ukřivděným výrazem v očích, chytajíc se za hruď.

„To bolí Gruuku. To opravdu bolí. Copak bych někdy podvedl své sourozence?“

To už Gruuk nevydrží, vzplanou mu oči, a v jeho vlčím hřtánu se začínají probouzet plameny války, připraven k okamžitému útoku.

„Zkus to zopakovat ještě jednou a rozpářu tě na kusy! Na tak malé, že se budeš pak po zbytek věku slepovat nazpět do své hnusné slizké podoby!“

Tarmal, naprosto chladně, dívajíc se vlkovi do očí, jen odpoví:

„Dobře dobře, uznávám. Když jsem kdysi tvým barbarům nabídl bohatství v horách, stálo je to třetinu jejich výšky. Ale pak se už Olak se svým bezedným džbánem piva postaral o to, aby to dohnali ve své šířce.“

Gruuk přešel postupně ze svižné chůze do běhu po všech čtyřech směrem k Tarmalovi, jehož pohled naprostého suveréna rázem nabral na nejistotě a strachu. Začal couvat s rukama před sebou v obraném gestu.

„Klid bratře, klid, já to tak nemyslel. Nech mě vše vysvětlit!“

Gruuk se zastavil těsně před Tarmalem, s čumákem od jeho obličeje vzdáleným jen pár centimetrů, až Tarmala začal pálit oheň proudící skrze Gruukovi čelist.

„Na tomhle nic nevysvětlíš, bratříčku. Tohle je Gaun´al´kortha, svět tisíce bran. Víš ty vůbec co za mocnosti a stvůry se skrývá za těmi dvěřmi? Než uděláš nějakou blbost, jak to míváš jednou za čas ve zvyku, tak měj na paměti: Osvobodit mocnosti tě taky může stát tvoji nesmrtelnost!“

„Gruuku, já vím stejně dobře jako ty že otevřít ty brány by bylo hotové šílenství.“

„Ale ty jsi šílenec!“

Tarmalův strach ve tváři ihned nahradilo pobavení, načež se začal smát.

„To je pravda. Nikdo neví co ode mě čekat že?“ Nechal to bez Gruukovi odpovědi, a pokračoval dál. „Svět Krvavých plání je v nerovnováze. Severní království se sice ocitají v občanské válce, to nic nemění na tom že bojovníci Hordy téměř vymřeli. A já si myslím, že je na čase opět vyrovnat misky vah.“

V tom promluvil Olak.

„Naposledy jsme se snad dohodli, že do světa živých nikterak zasahovat nebudeme. Nehledě na to, že každý z nás ví, kdo občanskou válku severních říší způsobil. Byl jsi to ty! Nemáme sebemenší důvod ti v čemkoli věřit.“

Poté řekla Irawel:

„Tarmale, bratře, už dost. Nech svět živých. Nemohou za tvoji bolest. To, proč ti už v ničem nevěříme a proč tě Gruuk nemá rád, za to si můžeš jen ty sám.“

Tarmal se otočil směrem ke své sestře, a rozhodnutým hlasem pravil.

„Lepší vládnout v pekle, nežli sloužit v nebi.“

Najednou si všichni tři všimli, jak celé okolí rázem potemnělo, ale Tarmala to nijak neznepokovalo. Během okamžiku se všichni ocitli v naprosté tmě. Jen Gruukův vnitřní plamen osvětloval Tarmalův obličej.

„Říkám ti, slizoune, nech toho, nebo — “

Najednou cosi Gruuka otáhlo od Tarmala pryč, až nadobro zmizel v temnotě jako zhasínající bludička v lese. Zlé ticho a tmu lámal pouze Tarmalův hlas:

„Víte, moji drazí sourozenci, co mě na Vás nejvíce udivuje? Věnujete všechnu pozornost mě, místo toho aby jste si přepočítali dveře. Pak by jste zjistili, že jedny před Vaším příchodem už byly dávno otevřené.“

Během chvilky každý z bohů vnímal, jak hluboká temnota obepíná jejich těla, a deformuje jejich duchovní podobu. Všichni pocítili nesmírný strach, vztek i bezmoc. Jejich podoba pozbyla veškerého tvaru, nyní je vznášeli před Tarmalem jako tři zářící esence.

„Přijdu na svět jako Spasitel, a nejlepší na tom je že za vše budete moct jen vy tři, neb na Vás spočine krev živých. Jak ironické, že zkázu všem královstvím přinesou právě jejich patroni.“

Všechny tři esence se rázem začali kolem sebe točit, až z nich vznikl úzký světelný vír, který nabral tvar hrůzné čepele. Když byla transformace kompletní, Tarmal uchopil vzniklý Meč duší. Díval se na něj s úžasem, a uvnitř svého nitra cítil nezměrný pocit vítězství. V tom však promluvil krutý hlas, jenž plynul odevšad a zároveň odnikud.

„Nezapomeň na svoji dohodu. Buďto mi přineseš tisíc duší ze světa živých, nebo pozřu tebe!“

„Neboj, mocný Ničiteli. Považuj naši dohodnu již za splněnou.“

 

Krvavé pláně

KDY: sobota 30. 3. 2019
KDE: Brno - Kohoutovice

Registrace

Registrace je spuštěna
Registrace na: registracka.cz

Kontakt

Společenstvo ostré sekery
e-mail: sosbitvy@email.cz
Facebook: Bitvy organizované Společenstvem ostré sekery
tel: (+420) 774 989 646